„Svět je plný dosud nepoznaného. K pochopení jeho tajů je potřeba využívat
odborné znalosti, nikoliv však vědecké postoje připomínající dogmata.“
 
Rubrika: Historie a prapočátky

Hledání pracivilizace, díl 6.: Stopy v hlubinách a rozlehlé země zaplavené mořem

Pokud pátráme po nějaké dávné vyspělé civilizaci, která později zmizela, postupně nás to může vést k závěru, že ji zřejmě z nějakého důvodu pohltilo moře či oceán. Jiná vysvětlení by musela zabíhat do úvah, že tato kultura nevytvářela žádné stavby či předměty dochovatelné do současné doby, nebo že existovala v dosud neobjevených podzemních prostorách, nebo že je zcela zasypána pod saharským pískem, nebo že jsme stopy po ní již ve skutečnosti nalezli u některých známých kultur. Určitě by bylo možné rozvíjet další a další myšlenkové směry řešící zmizení "suchou cestou". Ať už některé zmíněné náměty působí jakkoli výstředně, ve snaze nechat si oči otevřené bychom neměli zřejmě žádný z nich nepodloženě vylučovat. Nakonec může vyplynout, že výsledek našeho hledání bude určitou kombinací hned několika takových myšlenkových směrů (úvah o zaplavení civilizace nevyjímaje).

Pojďme však ještě chvíli setrvat pouze u otázky, zda by se hlavní centra ztracené pracivilizace mohla momentálně vyskytovat na dně nějakého moře či oceánu. V minulém díle nás poměrně dost vodítek směrovalo do Tichého oceánu. Dělá mi však starosti, že by se zde musela pevnina propadnout až několik kilometrů pod hladinu. Ostatně, ani tuto možnost bychom neměli vylučovat bez náležitých podkladů. U pobřeží Itálie, Řecka, Egypta a dalších zemí, již archeologové osvobodili z vodního sevření několik artefaktů, které pocházejí od známých starověkých kultur a většinou nepředstavují žádné zásadní vodítko k prapůvodní civilizaci, kterou hledáme. V hlubinách byla však objevena také místa, která představují gigantickou a fascinující stopu po velmi dávných a neznámých kulturách. Jedno z těchto míst se nachází u jižního pobřeží japonského ostrova Yonaguni. Přibližně v hloubce 20-30 metrů se tam nachází mohutný kamenný monument, dlouhý více jak 150 metrů. Jeho tvar je opracován do mnoha různých hran, obdélníkových plošin, jakýchsi schodů a dalších útvarů. Jeho stáří bylo odhadnuto přibližně na 10.000 let.

Druhá důležitá podmořská stopa po ztracené civilizaci dřímá ve zcela jiné destinaci, a sice u východního cípu Kuby, na dně zálivu Golfo de Guanahacabibes. V roce 2001 tam objevili dva kanadští vědci Paul Weinzweig a Pauline Zalitzki město s pyramidami, které jsou údajně ještě větší než pyramidy egyptské. Stáří staveb bylo hrubě odhadnuto na 50.000 let. V roce 2012 byl nález potvrzen na základě podrobnějšího průzkumu místa robotem. Z nějakého důvodu je však pozornost od tohoto velice zásadního objevu odkláněna a s žádnými novějšími informacemi či poznatky jsem se zatím nesetkal. Přitom se jedná o nesmírně důležitý objev, který by mohl rozproudit výzkumy, jejichž výsledkem by mohlo být kompletní přepracování prehistorie lidstva a člověk by konečně daleko lépe věděl, z čeho, nebo odkud, vlastně pochází. Což je možná sám o sobě důvod k té odtažitosti.

Historické zmínky o potopě se vyskytují ve více jak 200 nejrůznějších verzích po celém světě. Takové množství můžeme vnímat téměř jako důkaz, že se něco takového skutečně odehrálo. Otázkou je, jak přesně taková potopa vypadala. Někdy je potopa světa podávána jako náhlé zaplavení téměř veškeré pevniny, které následně setrvává po určitou dobu. To by však muselo znamenat, že se na Zemi najednou objeví daleko větší množství vody a oceánech, což je prakticky nemožné. Taková potopa by mohla být popisována pouze lokálně, například v některých údolních oblastech, ve kterých by se příval vody tvarem krajiny na určitou dobu zadržel. Namísto celkového zvýšení hladiny moří by se mohlo spíše jednat o gigantické vlny, tedy obecně o výrazné jednorázové rozlití moří a oceánů. Po něm však poměrně rychle nastupuje stékání vody zpět do moře. Při takové potopě je tedy voda neustále v pohybu a nemůže se jednat o klidnou hladinu, která by na delší dobu pohltila hříšný svět.

K nějaké prudké a mohutné záplavě pevniny v historii zřejmě došlo (jednalo se tedy pravděpodobně jen o jakési krátkodobé "spláchnutí", které pochopitelně i tak muselo napáchat spoustu škod), zároveň však mohly některé dávné kultury zažít i trvalé potopy, které však měly naopak dosti pomalý náběh. Výzkumy prokázaly, že při ustupování poslední doby ledové se přibližně kolem roku 13.000 př. n. l. začala poměrně prudce zvyšovat hladina moří, a to zpočátku až o 2,7 metrů za století, následně o cca 1,8 metru za stol. Tento celkově prudký růst hladiny trval zhruba 7,5 tis. let a přibližně od roku 5.500 př. n. l. se výška hladiny pozvolna ustalovala až do dnešního stavu. Celkově se během posledních 15 tis. let hladina moří zvýšila zhruba o 109 metrů. V dávných dobách před starověkem tedy na mnoha místech na planetě začalo moře pohlcovat to, co bylo dlouhodobě pevninou a někde došlo k zatopení skutečně obrovské rozlohy.

Se zemětřesením, vlivem přívalové potopy, nebo jinými vlivy, na Zemi zřejmě proběhly různé menší lokální geologické změny. Zaměřil jsem se však na samotný vzrůst hladiny moří, ke kterému došlo s koncem poslední doby ledové a pokusil jsem se o přibližnou rekonstrukci všech (rozsáhlejších) pevnin, které se na Zemi zhruba před 15 tis. lety vyskytovaly, než je později pohltilo moře. Výsledkem rekonstrukce je, že pevnina nemalé rozlohy zmizela v dnešním Mexickém zálivu (u Floridy a Mexika) a v Karibském moři (u Hondurasu, Nikaraguy a v Batabánském zálivu u Kuby). Dále zmizela poměrně velká plocha pevniny mezi dnešní Čínou a Japonskem (především v oblasti dnešního Žlutého, Pochajského a Východočínského moře) a obrovská pevninská plocha byla zřejmě zatopena v celé západní části Indonésie a mezi Austrálií a Papuou (Arafurské moře). Tuto přibližnou rekonstrukci si lze prohlédnout na obrázcích níže.

Vzhledem k tomu, jak velké pevninské plochy byly před tisíci lety trvale zatopeny, se nabízí myšlenka, že na jednom z těchto míst mohlo kdysi existovat jádro pradávné civilizace, kterou nyní považujeme za ztracenou.
 

Zatopené pevniny - Amerika Zatopené pevniny - Čína a Japonsko Zatopené pevniny Indonésie

 


Adam Benda

vystaveno: 30. července 2017

 


Informace o nových článcích (jednou za čas)
zaslat na Váš e-mail:      
Více informací o newsletteru zde
 
Prosím, ohodnoťte tento článek:
(zaškrtněte výroky, s nimiž souhlasíte)

Článek je srozumitelný
Článek je zajímavý
Článek obsahuje zásadní nebo užitečné poznatky


 


Hodnocení návštěvníků:

Článek je srozumitelný 93 %
 
Článek je zajímavý 86 %
 
Článek obsahuje zásadní nebo užitečné poznatky 93 %
 
Celkem hlasovalo 14 návštěvníků

 
Zobrazit seznam všech dílů tohoto seriálu

 

Hlavní strana
 

Tematické rubriky:

     Magnetismus
     Historie a prapočátky
     Záhadné jevy a úkazy
     Člověk, psychika, společnost
     Zdraví
     Problematika planety
     Vesmír
     Praktické odborné informace
     Ostatní články a drobné poznatky
     Archiv

 
Vyhledávání na AdamBenda.net:

 
 
„Nepapouškuji.
Sepisuji pro vás své poznatky a závěry
kompletované vlastní odborností“
 
 

 
 
„Každý člověk disponuje unikátními
schopnostmi a obrovským potenciálem.
Mnohdy však nebývá správně podporován
k tomu, aby si to dostatečně uvědomoval
a aby tím zlepšil svůj život, i okolní svět“
 
 

Další články z této rubriky:

Hledání pracivilizace, díl 5.: Vodítka do Tichého oceánuHledání pracivilizace, díl 5.:
Vodítka do Tichého oceánu

Nejčtenější články:

Magnet jako zdroj energieMagnet jako zdroj energie
S epidemií COVID-19 mohl už dávno pomoci lék, který je však ignorovánS epidemií COVID-19 mohl už dávno pomoci lék, který je však ignorován
Pyramidy v Gíze a Orionův pásPyramidy v Gíze a Orionův pás

 
 
„Při psaní článků mi nejvíce záleží na tom,
aby jejich obsah byl seriózní a přínosný“
 

 

RSS kanál - odběr novinek
 
 
 

Facebook AdamBenda.net

 
 
 
Novinky jednou za čas na e-mail:

 
 
 
Autor článků a webmaster:
 
Adam Benda
* 1985, Praha
admin@adambenda.net

2007 - 2024  
 
 
   
 
 
  Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License.