Roztočíme-li předmět do dostatečných otáček, začne se na něm projevovat tzv. gyroskopický efekt, což znamená, že se osa otáčení takového předmětu snaží udržet v té poloze,
při které roztočení nastalo a dokud bude rotace trvat, nechce tuto polohu nebo náklon měnit.
Asi nejtypičtějším příkladem toho jevu je stará dobrá káča. Jakmile se roztočí, nadále stojí na své jediné noze a k zemi se začne naklánět až když rychlost rotace
začne být příliš nízká. Pozornost veřejnosti však upoutal jiný gyroskopický předmět, který vytváří dojem, že jeho používání nějak souvisí s antigravitací.
Tyto dojmy byly podníceny při demonstrování gyroskopického efektu na zařízení, které je tvořené tyčí s těžkým setrvačníkem umístěným na jednom z konců tyče.
Po dostatečném roztočení takového válce můžeme sledovat, že při uchopení tyče na opačném konci těžký válec nepadá k zemi,
ale chová se tak, jako kdyby ho něco nadlehčovalo v protisměru zemské gravitace.
Opět se však jedná pouze o prostý gyroskopický efekt. Roztočený setrvačník jen nechce změnit svůj náklon a díky upevnění na tyči, kterou někdo drží na opačném konci,
může takto demonstrovaný efekt vytvářet klamný dojem, že se jedná o klíč k ryzí antigravitaci. Vysvětlení je však poměrně prosté.
Ohromující jev se daří demonstrovat díky zakomponovanému principy páky, tedy díky tomu, že roztočený buben nebo kotouč (setrvačník) se nachází na jednom konci tyče a druhý konec tyče drží demonstrátor.
Pokud by strana tyče se setrvačníkem měla začít padat k zemi, znamenalo by to změnu orientace osy setrvačníku a bylo by to tedy v konfliktu s gyroskopickým efektem.
Proto dostatečně roztočený setrvačník na konci tyče vytváří nadlehčovací sílu, která je stejně velká jako tíhová síla a dochází k levitaci. Pouze však proto, aby se nezměnil skon tyče se setrvačníkem.
Jakmile se setrvačník nenachází na konci nějakého ramene nebo páky (tyče) a uchopíme ho třeba rukama z obou stran (viz obrázek níže), lze si tím dokázat, že k žádnému levitačnímu nebo zdánlivě antigravitačnímu
efektu nedochází.
„Nepapouškuji. Sepisuji pro vás své poznatky a závěry kompletované vlastní odborností“
„Každý člověk disponuje unikátními schopnostmi a obrovským potenciálem. Mnohdy však nebývá správně podporován k tomu, aby si to dostatečně uvědomoval a aby tím zlepšil svůj život, i okolní svět“
Roztočíme-li předmět do dostatečných otáček, začne se na něm projevovat tzv. gyroskopický efekt, což znamená, že se osa otáčení takového předmětu snaží udržet v té poloze,
při které roztočení nastalo a dokud bude rotace trvat, nechce tuto polohu nebo náklon měnit.
Asi nejtypičtějším příkladem toho jevu je stará dobrá káča. Jakmile se roztočí, nadále stojí na své jediné noze a k zemi se začne naklánět až když rychlost rotace
začne být příliš nízká. Pozornost veřejnosti však upoutal jiný gyroskopický předmět, který vytváří dojem, že jeho používání nějak souvisí s antigravitací.
Tyto dojmy byly podníceny při demonstrování gyroskopického efektu na zařízení, které je tvořené tyčí s těžkým setrvačníkem umístěným na jednom z konců tyče.
Po dostatečném roztočení takového válce můžeme sledovat, že při uchopení tyče na opačném konci těžký válec nepadá k zemi,
ale chová se tak, jako kdyby ho něco nadlehčovalo v protisměru zemské gravitace.
Opět se však jedná pouze o prostý gyroskopický efekt. Roztočený setrvačník jen nechce změnit svůj náklon a díky upevnění na tyči, kterou někdo drží na opačném konci,
může takto demonstrovaný efekt vytvářet klamný dojem, že se jedná o klíč k ryzí antigravitaci. Vysvětlení je však poměrně prosté.
