Rubrika: Záhadné jevy a úkazy
Zobrazeno 2107xGravitační a optické anomálie v krajině ČR
Soupis všeho podstatného
Odborný a vyvážený pohled na dilema fyzikální senzace vs. smyslového klamu
Vyvinuta speciální metoda pro ověřování gravitačních anomálií
Místa, kde to vypadá tak, jako kdyby se předměty samovolně valily směrem do kopce, což bývá ještě impozantnější v případě,
že se do kopce rozjíždí třeba i celé auto naplněné lidmi.
A ať se člověk rozhlíží jakkoli, směr stoupání se zdá být velmi zřetelný.
Taková místa nechybí ani v České republice a díky medializaci
se na ně vydává stále více lidí. Někteří pouze za účelem vyzkoušet tu zvláštní atrakci, jiní z badatelských nebo vědeckých důvodů.
Protože existence nějaké takové gravitační anomálie by do velké míry obrátila náš vědecký a fyzikální svět vzhůru nohama.
Bohužel dochází velmi často k tomu, že jsou tato místa prozkoumávána a posuzována nevhodným způsobem,
kvůli čemuž se tvoří mylné nebo zavádějící závěry. Bohužel se toho často dopouští jak laická veřejnost,
tak i odborně vzdělaní jedinci. Ten zcela nejhorší přístup k věci mívají mnozí akademici a vědci,
kteří většinou jen "od stolu" suverénně prohlásí, že to prostě není možné a že se nutně musí jednat o optický klam.
Nejednou se na místo podívat, neprovedou žádné měření.
Ostatní lidé se na daná místa podívat jedou,
ale berou si s sebou olovnice, vodováhy, vodováhy coby aplikace v mobilu, nivelátory a jiné laserové zaměřovače – zkrátka všechna možná zařízení,
která měří (nebo se seřizují) na základě gravitace a tíhy. Což jsou všechno právě ta zařízení, které by na daném místě
používat neměli, protože všechna budou pod přímým vlivem případné anomálie a všechna budou podávat nepravdivé výsledky.
Případná gravitační anomálie může překroutit při takovém měření výsledky typicky právě i takovým způsobem, že budou mylně poukazovat na pouhý klam.
Proto by taková anomálie nijak nerozhodila ani geodetická měření, při kterých se opět používají komponenty seřizované
pomocí analogových nebo digitálních vodováh.
Uznávám, že najít opravdu vhodnou metodu na jednoznačné ověření přítomnosti (nebo pro studování) případné gravitační anomálie,
není vůbec jednoduché. Dříve jsem se věnoval například možnosti vyslat laserový paprsek orientovaný dle správné (normální)
"vodoroviny" z nějakého jiného (neanomálního) místa v okolí, ale v reálné praxi bývají takové postupy jen polovičaté
a velmi těžkopádné. Řada dalších námětů, třeba i použití (běžných) hodnot z GPS, vede k dalším problémům,
nespolehlivým výsledkům atp. Nakonec jsem jednu optimální metodu zkoncipoval a vyvinul příslušné vybavení, ale o tom až později.
Proč by reálná přítomnost gravitační anomálie představovala takový šok? Zjednodušeně vzato, jablko padá vždy kolmo k zemi,
nebo přesněji vždy směrem k těžišti naší planety, které leží téměř v jejím středu. Existují velmi malé odchylky v gravitačním poli,
které mají zcela normální vysvětlení. Vyplývají z různých aspektů, například z nadmořské výšky, z druhu hornin v zemské kůře
nebo třeba i z polohy Měsíce, jehož vlastní gravitace mírně spolupůsobí s tou zemskou. Zabývá se tím obor zvaný gravimetrie,
avšak opět se zde předpokládají jen velmi malé odchylky, které se (v ČR při povrchu Země) vždy spolehlivě vejdou do 0,1 G
(z normálního tíhového zrychlení 9,81 m.s-2 odchylka max. 10%). Avšak taková gravitační anomálie, která by způsobovala
samovolný pohyb předmětů směrem do kopce, by však byla o něčem jiném a jednoznačně by byla mimo chápání současné fyziky.
Když používáme pojem "gravitační anomálie," ve skutečnosti může jít o dva různé typy anomálie (nebo o jejich kombinaci):
1) Anomální velikost tíhového zrychlení (celková „intenzita“ gravitačního pole je odlišná oproti normálu o více jak 10%)
2) Anomální směr působení tíhy (vektor tíhového zrychlení je odkloněný = gravitační pole nepůsobí kolmo k zemi, nýbrž šikmo)
Pokud bude potvrzeno, že se na nějakém místě předměty skutečně samovolně pohybují směrem do kopce,
mělo by se jednat o výše uvedený případ č. 2 – na daném místě působí gravitační pole šikmým směrem, což demonstruje tento nákres
s ukázkovým profilem nějakého kopce:
Pokud pak existují na takovém kopci jednotlivé úseky, kde se samovolné valení do svahu neprojevuje a o kus dál se opět projevuje,
nejedná se o žádné ohraničení anomálie, ale stoupání kopce je na daném místě příliš prudké a směr gravitačních siločar
jen není dostatečně šikmý natolik, aby se na tomto místě anomálie projevovala také.
Další nevhodnou úvahou, které se nadšenci, žurnalisti, ale i někteří učitelé fyziky dopouštěli, bylo označení takových míst
jako "magnetický kopec", nebo "magnetická anomálie". Pokud by bylo ověřeno, že se předměty samovolně pohybují směrem do svahu
a pokud jsou to navíc ještě předměty vyrobené i z různých "nemagnetických" materiálů, pak je magnetismus v názvu zcela nevhodný
a chybný. Musí se buďto jednat o pouhý smyslový klam, nebo o gravitační anomálii, nebo případně o nějaký jiný druh anomálie,
který (reálně) pozměňuje obraz a optiku daného místa (reálná prostorová nebo optická anomálie).
Že něco jako "gravitační anomálie" skutečně existuje, toho je důkazem například jedno místo v americkém Oregonu,
ze kterého místní lidé udělali atrakci pro návštěvníky, kteří se tam denně sjíždějí, aby ji vyzkoušeli na vlastní kůži.
Pouhý smyslový klam tam lze vyloučit už jenom tím, že v jednom místě lze postavit koště, které tam následně samo stojí.
Musí se jednat o velmi specifickou a výraznou anomálii –
viz starší článek zde. Bylo by zajímavé,
pokud by i v naší domovině nějaká skutečná anomálie existovala, protože by pro nás bylo i velmi dostupné ji studovat,
zkoumat a otevírat tak úplně nové kapitoly vědy. Velice snadno ale může jít o pouhé smyslové klamy.
Svah, který se nám zřetelně jeví jako stoupání, může být ve skutečnosti klesáním a naopak.
Domnívám se, že znám v ČR všechna místa, která stojí za to, aby jim byla věnována pozornost,
zda-li je jejich podstatou pouhý smyslový klam, nebo zda se jedná o skutečnou gravitační (nebo jinou) anomálii.
Ta místa jsou tato tři:
Silnice č. 2363 u obce Svatá na Berounsku
Silnice č. 31814 u osady Kačerov (Zdobnice, Orlické hory)
Sjezd ze silnice č. 35 (E442) u tunelu Hřebeč (u Moravské Třebové)
Souhrnný mapový přehled všech těchto míst naleznete zde:
Potenciální anomálie především u Kačerova a u Svaté, jsou ty, které opravdu stojí za důkladný výzkum a ověření.
A právě pro velmi spolehlivé ověření výškového profilu terénu (ověření směru stoupání) jsem letos v červenci dokončil
speciální metodu a příslušné měřicí zařízení. Tato metoda využívá velmi přesného měření atmosférického tlaku
na předem zvolených místech na daném kopci. Tyto barometrické údaje jsou následně přepočítávány na nadmořskou výšku,
díky čemuž lze pak získat a vykreslit celkový výškový profil daného kopce (skutečné směry stoupání a klesání).
Protože se atmosférický tlak sám o sobě neustále mění, mnou vyvinutá měřicí sada obsahuje celkem dvě samostatné jednotky.
Jedna slouží k měření ve zvolených bodech na svahu, ta druhá je pouze korekční a stacionárně měří pouze samotné výkyvy tlaku
v atmosféře. Díky tomu lze nakonec získat dostatečně přesné a spolehlivé výsledky o směru stoupání či klesání na zkoumaném místě
a případná gravitační anomálie nemůže toto měření zásadně ovlivnit nebo zkreslit. Atmosférický tlak nás všude mohutně obklopuje
a na desítky kilometrů do okolí je poměrně dost konzistentní. Případná lokální gravitační anomálie nemá šanci ho významně zkreslit.
Zařízení bylo důkladně testováno a konečné hodnoty vykazují velmi uspokojivou výškovou přesnost 0,3 m.
Velmi brzo po dokončení této barometrické měřicí sady jsem provedl ověření výškového profilu terénu na všech
třech uvedených místech potenciálních gravitačních anomálií (děkuji Honzovi Orlíkovi za neúnavnou asistenci)
a v tuto chvíli již znám výsledky. Chtěl bych tomu však věnovat samostatný článek, protože vnímám, že by nebylo náležité
pouze stroze prohlásit, zda se na daných místech gravitační anomálie potvrdily, či nikoliv. Zachovejte mi, prosím, přízeň.
Dodatek - Výsledky měření naleznete zde:
https://www.adambenda.net/index.php?id=vysledky-overovani-gravitacnich-anomalii-v-cr
Adam Benda
vystaveno: 3. srpna 2020
naposledy změněno: 17. listopadu 2021
| Hodnocení návštěvníků:
| Článek je srozumitelný | 93 % |  | | | | Článek je zajímavý | 87 % |  | | | | Článek obsahuje zásadní nebo užitečné poznatky | 93 % | | | | |
Celkem hlasovalo 15 návštěvníků |
|
