Globální potravinový kolaps vyvrcholí do roku 2040

Problematika přelidnění naší Země do sebe zahrnuje spoustu hledisek a spoustu úhlů pohledů. Je tu ovšem jeden konkrétní a velice závažný důsledek, který je pravděpodobně v současné době nejaktuálnější. V poměrně blízké budoucnosti by mohlo mít lidstvo značné obtíže s dostatkem potravin, jelikož budou překročeny zemědělské a hospodářské možnosti naší planety. Možná se není čemu divit, když v současné době přibyde na Zemi zhruba 80 milionů obyvatel ročně. Tento údaj už byl zohledněn počtem úmrtí. Jedná se tedy o čistý přírůstek obyvatel za jeden rok. Z velké části se na takovém přírůstku podílejí některé rozvojové země. Vyspělé země se však ze svého dílu viny vymluvit nemohou, protože rodiče obvykle neřeší počet svých potomků ve vztahu k přelidnění planety a navíc se všeobecně podporuje vyšší porodnost. Lidská populace se rozšířila po celé planetě, buduje hustě osídlená města a bujně navyšuje své počty.

Pokud chceme dospět k závěru, nakolik je Země schopna svými potravinovými zdroji uživit lidstvo, pro získání konkrétních číselných výsledků je vhodné aplikovat zjednodušený model, který se nezabývá mezinárodním obchodem s potravinami a jednotlivými potravinovými zdroji konkrétních států, ale který vychází z toho, že každý člověk potřebuje během jednoho roku k životu určité množství potravin a pro vypěstování tohoto množství je potřeba určitá rozloha úrodné půdy. Statisticky tak spojíme potravinovou potřebu populace přímo s potřebnou úrodnou plochou, což lze vztáhnout prakticky na celou planetu bez ohledu na zemědělské a ekonomické možnosti jednotlivých států.

Pojďme tedy na konkrétní čísla. Kontaktoval jsem několik svých přátel a známých, kteří se snaží uživit sebe a své rodiny téměř pouze pomocí svého vlastního zemědělství a hospodářství (na území České republiky). Bylo mi řečeno, že pro zajištění potravinového dostatku každému jedinci, je potřeba hospodařit na úrodné půdě o minimální rozloze 2000 m². V naší diskuzi vznikal názor, že by mohlo stačit kupříkladu 1600 m², jenže je ještě potřeba zohlednit různé problémy, které mohou úrodu postihnout a znehodnotit, takže jsme se nakonec usnesli na průměrné hodnotě 2000 m².

V současné době činí celková rozloha úrodné půdy na Zemi zhruba 18 milionů km². Pokud je tedy pro každého jedince potřeba 2000 m² úrodné plochy, vychází nám, že Země má zemědělskou kapacitu pro 9 miliard lidí. Na konci tohoto roku (2011) bude zcela určitě počet obyvatel Země překračovat hodnotu 7,01 miliard. Zbývající zemědělskou kapacitu Země tedy může ještě využít 1,99 mld. obyvatel. Při současném růstu populace (přírůstek 80 milionů obyvatel ročně) budou potravinové možnosti Země překročeny přibližně do roku 2040. Tento výpočet platí v případě, že i nadále bude roční přírůstek obyvatel stále stejný, což v praxi pravděpodobně nelze předpokládat. I samotný přírůstek se může postupem času zvětšovat, což může gradování tohoto problému ještě urychlit.

Jedná se tedy o velice aktuální a nebezpečný problém, který od současné doby není nějak výrazně časově vzdálen. 40. léta 21. století a další následující budoucnost zažijeme buďto my, nebo je zažijí přímo naše děti. Předpokládám, že velmi zvolna bude růst tohoto problému postupně stále lépe pozorovatelný již v bližší budoucnosti, tedy například ve 20. a 30. letech 21. století.

Lze odhadovat, že nedostatečná kapacita úrodné půdy stále více povede ke snaze opatřovat lidstvu potraviny z jiných zdrojů. Ostatní přírodní zdroje, které už samy o sobě nemívají velkou kapacitu, také nejsou nevyčerpatelné a globální potravinový kolaps mohou jen mírně oddalovat. Zřejmě můžeme očekávat, že budeme na pultech v obchodech vedle skutečných potravin nalézat také potraviny vytvářené synteticky s pomocí genetiky. Současně můžeme předpokládat, že ceny veškerých potravin postupně stále porostou. Ten, kdo nyní šikovně zainvestuje do obchodu s potravinami, se možná později může těšit na zajímavé zhodnocení. Tato prognóza pochopitelně souvisí i se sociální sférou. Potraviny budou zřejmě konec dostupné převážně jen pro bohaté.

Existuje jen jediné řešení, které může potravinový kolaps (alespoň na některých vyspělých světadílech) odvrátit, nebo výrazně oddálit. Lidstvo by mělo pochopit závažnost situace a důležitost okamžitého zpomalení růstu populace. To by mělo všechny rodiče postavit před otázku, o kolik vlastních potomků vlastně usilovat. Pokud by bylo řečeno, že každý pár by měl mít vzhledem k situaci třeba jen jednoho potomka, drtivá většina lidí to bude zřejmě v současné době vnímat jako nepřijatelný zásah do osobní svobody a současně i jako něco, co je v rozporu s dnešními trendy. Dnes navíc lidé mnohdy obhajují snahu o větší množství potomků tím argumentem, že je nutné v porodnosti nebýt výrazně pozadu oproti obyvatelům Blízkého východu. Tento strach či alibismus však ve výsledku lidstvu moc nepomůže. Spíše naopak. Jiné možnosti (kromě snahy snížit porodnost) naše populace momentálně nemá a pokud se k tomuto problému nepostavíme včas čelem, pak se nám globální nedostatek potravin nevyhne.

Adam Benda

vystaveno: 21. října 2011

 

Prosím, ohodnoťte tento článek: (zaškrtněte výroky, s nimiž souhlasíte) Článek je srozumitelný Článek je zajímavý Článek obsahuje zásadní nebo užitečné poznatky

Hodnocení návštěvníků: Článek je srozumitelný 80 %   Článek je zajímavý 90 %   Článek obsahuje zásadní nebo užitečné poznatky 90 %   Celkem hlasovalo 10 návštěvníků