Pyramidy v Gíze a Orionův pás

Lze pozorovat, že pro dávné Egypťany bylo souhvězdí Orion nějakým způsobem velice důležité. Jedním z takových ukazatelů je rozestavění třech známých velkých pyramid v Gíze. Zdá se, že tyto pyramidy jsou rozestavěny podle poloh hvězd Orionova pasu na hvězdné obloze.

Hvězdě Mintaka (δ Ori) by tak náležela velká Chufuova pyramida, hvězdě Alnilam (ε Ori) Rachefova pyramida a Alnitaku (ζ Ori) by náležela pyramida Menkauerova. Tento předpoklad jsem se rozhodl prověřit a provedl jsem geometrické porovnání rozmístění gízských pyramid s rozmístěním zmíněných hvězd na noční obloze. Jak můžete pozorovat na obrázku níže, výsledkem porovnání je velmi výrazná shoda. Velké pyramidy v Gíze tedy skutečně přímo souvisí s hvězdami Orionova pasu. Drobná úhlová odchylka na spojnici mezi Alnitakem a Alnilamem může být dána přirozenou obrazovou deformací souhvězdí, která uplynutím tisíců let vzniká prakticky v případě každé skupiny hvězd na nebi.

Jsou-li tedy jednotlivým hvězdám Orionova pásu přisouzeny jednotlivé pyramidy v Gíze, prověřoval jsem také, jestli některé vlastnosti těchto pyramid nesouvisí s vlastnostmi příslušných hvězd. Porovnával jsem především velikost, vzdálenost a hmotnost hvězd ve vztahu k výšce, velikosti podstavy, nebo k objemu pyramid. V tomto porovnávání jsem však žádnou shodu nenalezl. Velmi zajímavá je však souvislost mezi malými satelitními pyramidami, které jsou přítomny u velké Chufuovy pyramidy a u Menkauerovy pyramidy. Prostřední (Rachefova) pyramida zřejmě po svém boku mívala pouze jednu velmi malou pyramidu. Pyramida Chufuova a Menkauerova, které malé satelitní pyramidy mají, odpovídají v Orionově pasu přímo těm hvězdám, které jsou ve skutečnosti hvězdami vícenásobnými. Mintaka i Alnitak jsou ve skutečnosti tvořeny několika gravitačně semknutými hvězdami. Oproti tomu Rachefova pyramida, nemající žádné satelitní "pyramidky", náleží hvězdě Alnilam, která není vícenásobná, je to pouze jedna osamocená hvězda. To je velmi ohromující skutečnost, protože ke zjišťování toho, zda je nějaká hvězda vícenásobná, dnes potřebujeme velmi slušnou optiku, nebo nejlépe nějakou jinou a složitější technologii. Je to další ukázka toho, jaké nepochopitelné technologie a vědomosti Egypťané evidentně měli. Jejich zaměření na souhvězdí Orion je skutečně pozoruhodné. Mnohé poukazuje na to, jako kdyby Egypťané tyto hvězdné systémy znali jako své pantofle.

Při hledání dalších souvislostí mezi gízskými pyramidami a hvězdami Orionu se také nabízí představa, zda se Orionův pás putováním po hvězdné obloze dostane během nějakého dne v roce nad Egypt do zenitu, aby pak vrcholky pyramid směřovaly přímo ke zmíněným hvězdám. V těchto zeměpisných šířkách se Orion do zenitu přímo nad pyramidy dostat nemůže, ale byl jsem velmi překvapen, když jsem prakticky jen náhodou díky svým simulacím zjistil, že se Orionův pás kdysi dávno dostával naopak do nadiru pyramid, tedy zcela přímo pod ně. Je to velmi zvláštní, protože osoba, která v tu chvíli u pyramid stojí, hvězdy Orionu nemůže vidět, když se nacházejí "přímo pod nohama". Orion se v tu chvíli vyskytuje na nebi (a zároveň v zenitu) u protinožců na druhé straně planety. Hvězdy Orionova pasu putovaly přes nejvýraznější nadir velkých pyramid v letech 5500-5300 př. n. l. Považuji to za velmi zásadní objev. Po složitější úvaze si možná začneme pohrávat s myšlenkou, zda to není zároveň důležitým vodítkem pro pochopení skutečné funkce pyramid.

Adam Benda

vystaveno: 14. července 2017

 

Prosím, ohodnoťte tento článek: (zaškrtněte výroky, s nimiž souhlasíte) Článek je srozumitelný Článek je zajímavý Článek obsahuje zásadní nebo užitečné poznatky

Hodnocení návštěvníků: Článek je srozumitelný 78 %   Článek je zajímavý 95 %   Článek obsahuje zásadní nebo užitečné poznatky 84 %   Celkem hlasovalo 37 návštěvníků